potřebovala bych spřátelení blogů

24. června 2013 v 17:07 | verni |  má osobnost

MÁŠ ZÁJEM O SPŘÁTELENÍ? JSI TU SPRÁVNĚ!

Pokud máš zájem o spřátelení blogů, stačí napsat komentář pod článek a 100% budeš mezi spřátelené blogy patřit.

Proč to dělám? Chci poznat více lidí, různých názorů, příběhů..

Do komentáře napiš svojí přezdívku, svůj blog a proč by ses chtěla spřátelit a pak už jen čekat na odpověď, která bude jedním z komentářů na tvém blogu, těším se na vás a doufám, že se chytne dostatek lidí :-) Užijte si zbytek dne. :-)

 

Kdo či co je Filip Topol?

24. června 2013 v 13:46 | verni |  témata týdne

FILIP TOPOL, TO JE PRO MĚ ZÁHADA.

Kdo či co je právě onen Filip Topol? Už jen to příjmení je mi zvláštní. Neznám nikoho s takovým příjmením. Ano vcelku ostuda.

Vyhledala jsem si jméno na internetu a zjistila jsem, že je to zpěvák, pianista a skladatel. Od doby co chodím po téhle zemi, jsem o něm neslyšela ani slůvko. No třeba jsem něco málo zaslechla, ale už si to nepamatuju.
Právě teď poslouchám jeho tvorbu a je vcelku dobrá. Není to sice můj šálek kávy, ale nemám k tomu nějaké zvrácení či něco podobného. Jeho tvorba je zas něco úplně jiného než na co jsme zvyklí my, naše dnešní mládež.
Je mi líto, že tak skvělý lidé opouští náš národ tak brzy. Sice si to neuvědomujeme, ale my je potřebujem. Díky nim naše země vzkvétá. Co až tu nebude nikdo, kdo náš národ opět převezme do rukou? Co s námi bude? .. Odpověď je ve vesmíru, nebo je na nás kam naší zem pošlem. Je jen na tobě, jakým cílem půjdeš až vyrosteš. Je mi líto lidí, kteří naší zem opuští kvůli naší zvrácený vládě. Kdyby měla možnost odletím též, ale dlouho bych se rozmýšlela, možná bych ani neletěla. Lidi, každý člověk v naší zemi dává kus srdce a duše do naší země, tak proč bychom toho nevyužili? Přece nenecháme naší zem upadnout do zapomnění. Jsme sice malý stát, ale poměrně silný, tak bojujte! Bojujte za své rodiny, kamarády, známí a nebo jen pro zem jako takovou.

R.I.P. Filip Topol

Vrať se.

23. června 2013 v 23:35 | verni |  má osobnost
CHCI TĚ.. U SEBE.

Proč si každý den nalhávám, že tě můžu mít, když ani nenapíšeš. Proč se ke mě chováš , tak jako bych nebyla víc než kamarádka, dává ti málo najevo to, že tě chci? Mám se snažit víc, nebo jsi jen slepý a nechceš. Nic necítíš. Ale já cítím, cítím každý tvůj pohled, úsměv co patří mě. Zažívám skvělý pocit, když tě mám jen pro sebe. Kamaráde.

Bojím se ti napsat, mám ti říct vše narovinu? Co když nebudeš chtít a já tím znčičím naše skvělý kamarádství. Sakra, to mě štve.


Joo, Eminem. On mě chápe, snad.
 


Večerní chill

23. června 2013 v 11:44 | veronike |  fotogalerie

CO JE LEPŠÍ NEŽ ZÁPAD SLUNCE?

Když jsem právě něco dělala na blogu, všimla jsem si z okna našich sousedů, že jsou červánky a krásný nebe, vzala jsem si do ruky foťák a vyběhla z pokoje po schodech dolů na balkón. Nejdříve jsem obdivovala co příroda dokáže, jak si umí vyhrát s barvami a jak to bylo krásné. Musím se o to s vámi podělit.


Kocovina neexistuje.

22. června 2013 v 12:44 | veronike |  témata týdne

JSTE SI OPRAVDU JISTI, ŽE PO PÁRTY PŘÍJDE KOCOVINA?

Ptala jsem se několika přátel, jestli měli po párty či posezení u piva kocovinu. 70% přátel mi řekli, že kocovinu nemají nikdy, 20% přátel mi řeklo, že kocovinu mají jen občas a 10% přátel mi řeklo, že kocovinu prožili. Tudíž je na nás, zda kocovinu vnímáme více nebo méňě.

Co se týče mě, po menších párty, kdy piju jen pivo, tak kocovinu nemívám, ale pokud jdu na obrovskou párty, třeba na nějakej festival a piju všechno co se mi dostane pod ruku tak to ráno nevypadá nejlíp. Bolí mě břicho, hlavu jako bych neměla a svaly jakoby stávkovali. Takže většinou ležim v posteli polomrtvá a nevnímám své okolí. Kocovina není můj dobrý přítel, někdy mám pocit, že na něj musím zapaltit snipra abych ho už měla z krku.

Když jsem dělala anketu a ptala se přátel na kocovinu, většina z nich mi řekla, že si kocovinu vymysleli děti, když se napili piva. Rozesmálo mě to, ale když jsem to slyšela od víc a víc přátel, tak mi to už nepřišlo normální. Nedávno jsem byla na Liberecké přehradě, kde se konala párty. Šla jsem se s přáteli podívat a ano, měli pravdu. Všude nachcaný třináctiletý děti, který to s pitím ještě zcela neumí. Váleli se po zemi, křičeli, brečeli, předváděli scény, které byli dost k smíchu. :D
Alkohol prostě neptaří do rukou malých dětí, ale nebudu nic vyčítat, svůj první alkohol v krvi jsem měla ve třinácti. Taky od doby kdy jsem měla alkohol poprví a pozvracela jsem se, tak jsem se alkoholu nedotkla tak rok či dva. Až teď to vše začalo. Jsem radši za pivo, než na tvrdej alkohol, po kterým bývá dost často blbě. Nevadí mi třeba whiskey, když si dám jednu či dvě skleničky, aspoň mě to dá do náladičky, která se později vyvine v kocovinu.

9. června, 2013

9. června 2013 v 1:57 | verni |  fotogalerie

Večerní špóro neboli joint.

Je tu několik věcí, co mě dělá šťastnou, ale tahle věc se mnou zůstane na fůrt. Miluju WEED. ♥


Začínám.

5. května 2013 v 22:33 | Veornike |  má osobnost

Stejně si to přečte jen hrstka lidí.

Vlastně si tu píšu jen sama pro sebe, ale je mi to nějak pro dnešek fuk.

Sedět si v klídku na balkóně a pozorovat jak nám v bazénu plavou ryby, mezitím přemýšlet o životě a nezapomenout si potáhnou cigarety, která celou dobu hoří. Mezitím vás slunce hřeje do obličeje a vy se ptáte na otázky, na který neznáte odpověď. Jo i takový den jsem měla a nestěžuju si.


Kam dál